Postřehy ze závodů

Když jsem na začátku července začánal cítit, že se nevěnuji běžeckému tréninku tolik co mám, rozhodl jsem se, že si musím vytvořit motivaci a tím byly dva stěžejní cíle. První půlmaraton v Moravském krasu, kde poslední prázdninový víkend panovalo ohromné vedro a i když bylo nahlášeno kolem 1300 běžců, některé horké počasí odradilo a tak se dostavila necelá tisícovka. I když mi závod nesedl a na zpáteční trase, která byla z kopce jsem se protrápil k celkovému 58.místu a času kolem 1:33. To byl ovšem mezičlánek v cestě k vrcholu běžeckého podzimu - maratonu ve Velkých Bílovicích. Přípravě jsem se intenzivně věnoval cca 2 měsíce před závodem, naběhal x stovek kilometrů, místy to hodně bolelo, neboť tělo nebylo zvyknuté na takovou zátěž a intenzitu, ale postupně jsem se s tím naučil žít. Proto jsem byl zvědav, jak se mé tělo postaví této výzvě - trase dlouhé 42 km a 195 metrů v malebné kulise vinných sklepů.

Vzhledem k tomu, že zde bylo převýšení skoro 800 metrů byly prvotní cíle - běžet 2.maraton na čas kolem 3 hodin hodně naivní, neboť je třeba uznat, že je třeba nadále získávat zkušenosti v této krásné, avšak nevyspytatelné disciplíně.

Dá se říci, že do cca 38. km se běželo v rámci možností a v rámci nastoupaných metrů a podmínkám docela dobře, ale najednou , možná že i díky tomu, že jsem nevěnoval příliš pozornosti pravidelnému občerstvování najednou úplně tělo vypovědělo službu a šlo zase pouze a jen o boj se sebou samým. Naštěstí jsem se však utvrdil v tom, jak skvělou solidárnost tato komunita má. Ačkoliv jsem měl v začátku nějaké plány, musely jít do ústranní a už jsem se v daný okamžik, kdy nohy nefungovaly smířil s faktem, že celkový čas nebude nic moc, nakonec jsem díky psychické pomoci běžkyně z půlmaratonu, která mě donutila vydolovat poslední zbytky sil a za což ji patří můj velký dík, tak jsem se dostal do cíle v celkovém čase 3 hodiny, 28 minut a nějaké drobné a pro celkové čtrnácté místo. Ačkoliv závod po sportovní stránce nedopadl podle mých představ, byl jsem mile překvapen té sounáležitosti a fair play přístupu ostatních běžců. Vzhledem k tomu, že jsem běžel svůj teprve 2. maraton a času, který jsem si již dříve vytyčil (3h) jsem nedosáhl, přesto doufám a věřím, že se toho jednou dočkám, když tomu půjdu naproti. A pokud se mi to nepovede, přesto budu nadále přesvědčen o tom, že cesta, kterou jsem se vydal je ta správná a je dobrou výplní volného času, který se dá strávit různě

Přesto bych chtěl poděkovat všem přítomným podél trati, kteří mě podporovali. Byl to úžasný hnací motor