Vltava run 2019

I když je běh individuální disciplína, existují závody, které se opírají o týmový duch. Jedním z nich je samozřejmě i Vltava run. O aktraktivitě tohoto závodu svědčí to, že celá kapacita se vyčerpá cca do minuty od spuštění registrace. Vzhledem k tomu, že to kapitán týmu, se kterým jsme byli loni - odpískal , nepočítal jsem s účastí na tomto podniku , nicméně začátkem roku přišla nabídka od týmu, který hledal běžce do týmu, proto jsem neváhal ani minutu a tak tak mé plány na víkend 11.a 12. května měly jasný rozměr. Vše však začlo o den dříve, protože z dvanáctičlenného týmu naše čtyřčlenná skupina celý závod zahajovala, proto jsme odjížděli na Zadov, kde celý závod startoval o den dříve, abychom se aklimatizovali na místní podmínky. Rozhodnutí bylo přenocovat ve stanu, proto jsem to bral vzhledem ke skutečnosti, že bylo cca nějakých 10° jako takový psychologický test a vžití se do těžkých podmínek. Papírové předpoklady nás stavěly do role týmu, který by mohl skončit do první stovky, vzhledem k tomu, že z 300 startujících jsme přišli na řadu až o 11.hodině, byť některé týmy začaly již ve 4 ráno. Na mě navíc padla ta ,,pocta" celý závod rozběhnout - i když v průměru to vychází 3 úseky na jednoho po cca 10 km, na mě čekal úsek 14 km, což bylo na začátek docela výživné. Je fakt, že úvod byl horší, protože i vyšší nadmořská výška udělá svoje - ze 14 lidí na úseku jsem byl sice 10., ale vnitřně jsem byl spokojen, protože jsem chtěl dát tento úsek pod hodinu, což se podařilo navzdory tomu, že stoupání i klesání bylo cca 200 m. Jak se to rozjelo, tak to i rychle skončilo. Výsledným časem pod 29 hodin se nám podařilo naplnit původní predikci a nakonec skončit v této nabité konkurenci na 22.místě. Jak již jsem již v úvodu podotknul - běh je individuální disciplína - toto byl týmový běh - je fakt, že na mnoha úsecích by to člověk za ,,normálních" okolností vzdal ať z důvodu počasí, únavy apod., ale ten týmový duch zde byl znát - hlavně to nepokazit.